Setři a my

Začátky

Naše setří historie sahá do roku 2009. Ještě jako vysokoškolští studenti jsme se rozhodli, že si ke svému životu pořídíme pejska a volba padla na IRSKÉHO SETRA, v tu dobu ještě obvyklejšího a známějšího, "červeného" setra. Ničím jsme se nelišili od všech ostatních začátečníků, pro které je irský setr jejich první pes. Zaujal nás jeho majestátní vzhled, elegantní postava i popisovaná povaha. A jako většina začátečníků jsme řešili skoro kultovní otázku, s průkazem nebo bez? Neměli jsme žádné plány, jen jsme chtěli "parťáka", kamaráda. Protože jsme ale hlavně chtěli irského setra, rozhodli jsme se pro jedince s průkazem původu, kde skutečně byla jistota, že ze štěňátka vyroste to, co jsme vídali na obrázcích a to, pro co jsme se rozhodli. Bylo to to nejlepší rozhodnutí, jaké jsme mohli udělat a doufám, že naše životní cesta společně se setry inspiruje i ostatní zájemce pro pořízení právě "papírového" jedince, s průkazem původu.

Když padlo konečné rozhodnutí, začali jsme zjišťovat a shánět štěňátko. O různých liniích jsme tenkrát nevěděli nic, proto jsme se nepídili po konkrétním spojení a po krátkém hledání jsme si 19. dubna 2009 odváželi štěňátko z vesnice Srbce u Poděbrad, od chovatele pana Herčíka, tak se k nám dostal náš Eddie. Po všech těch spolu strávených letech vím, že právě Eddie byl to nejlepší, co nás vůbec mohlo potkat a děkuji vyšší moci, že jsme byli u jiných chovatelů buď odmítnuti anebo se na nás nedostalo.

Eddie

Eddie, průkazové jméno Syndy ze Srbeckých luhů, nás naučil vše co dnes o psech víme a za všechno vděčíme právě jemu. S ním jsme si prošli základní výchovou, od nesmíš, přes sedni až po chůzi u nohy, absolvovali jsme první výstavy i jsme začali s loveckým výcvikem. Naučil nás, jak má vypadat vystavení zvěře, jak se má setr v poli pohybovat, spolu jsme pak běhali po poli a pilovali klidy před zvěří, aporty, v neposlední řadě i plavání... Právě s Eddiem jsme zavítali na první lovecké zkoušky a okusili první úspěchy. Všechny chybky, kterých jsme se při výcviku dopustili, nám Eddie odpustil a je z něj nejlepší pes, kterého známe. 

Koudy

Když jsme se mezi setry rozkoukali, zaujal nás také irský červenobílý setr, pro jeho vzhled, lehce odlišnou postavu a hlavně kvůli historii plemene. Ihned jsme si říkali, že "někdy" si jednoho pořídíme. Když jsme se konečně osamostatnili v bydlení, otázka přišla opět na řadu. Naším hlavním zájem bylo prospět plemeni jako celku a přivést do chovu České republiky novou krev.  Rozhodli jsme se pro pejska ze sousedního Polska, avšak po polsko-rakouské matce a úžasném belgickém otci s britskou krví. Okamžitě se projevila naše o něco vyšší zkušenost a také rozdílná povaha a již v 1,5 roce byl Koudy uchovněn.

Je nádherné pozorovat rozdílnost dvou téměř stejných plemen, jejich chování a inteligenci. Naši setři jsou to nejlepší, nás mohlo potkat a již nyní se těšíme na další události, na další dny, měsíce a roky a také na další přírůstky do naší rodiny.